kaklik
commented
3 years ago Tak mám teď po montáži nových zařízení na střechu měřícího auta a zároveň z průběhu testů tomu několik domnívám se zásadních poznatků.
- Vypadá to, že aerodynamický odpor na střeše auta zvětšují zejména kabely, tedy tenké objekty v malém kruhovém průřezu zasahující do proudu vzduchu. Je to sice poměrně neexaktní měření, ale změna je po přidání kabelů myslím i slyšitelná.
- Zdá se že realizace vícetyčkového pylonu s tyčkami malého průřezu není dobře realizovatelná. Protože je problém s rozkladem sil do větší plochy modelu z tenké uhlíkové tyčky. Tento problém by zřejmě bylo možné vyřešit, ale už i dosud vynaložené úsilí je nemalé.
- Kvůli budoucí změně konstrukce ocasní plochy by bylo výhodné, kdyby existovala středová tyčka pod pylonem na kterou by bylo možné uchytit otočnou směrovku umístěnou pod rotorem. Tato úvaha vede k redukci počtu stojin v pylonu ze čtyř na tři.
Kvůli výše zmíněným bodům bych proto navrhoval konstrukci pylonu změnit na jednotrubkovou verzi. :) Vím že podobné řešení měl i původní TF-G1. V jehož případě vznikal problém zejména s použitím prerotátoru a s pevností spoje mezi vertikální stojinou a podélnou osou trupu. Domnívám se, že u malé verze TF-G2 by tyto potíže vznikat nemusely. Neboť nemá prerotátor a spoj mezi vertikálním pylonem a trupem je stejně realizován silentbloky, což je řešení, které by myslím bylo vhodné zachovat.
Potřebná změna by tak byla pouze v úpravě spodního montážního rámečku pro pylon tak, aby obsahoval kříž do jehož středu by bylo možné vertikální pylon uchytit. Nahoře u rotorové hlavy by trubka mohla být vetknuta do nejtlustšího místa TFSLOT.
Toto nové řešení by mohlo mít výhodu i ve snazším utěsnění pláště vírníku proti vodě. Neboť na jednoduché vertikální trubce, může být posuvný díl utěsněný o-kroužkem, kterým se přikryje otvor v textilním plášti vírníku.
Další potenciální výhodou by pak mohla být možnost vedení kabeláže uvnitř trubky. To by mohlo být významné zejména v situaci, kdy by se použila trubka o průměru 13mm, která by měla být dostatečná pro prostrčení prodlužováku servokabelu.
Protože doposud nedošlo k výrobě vírníku v podobě frézovaných (nebo laserem pálených) dílů, tak bych odstoupil od tohoto způsobu výroby. Trochu bych se inspiroval tyčovým pylonem na TF-G1.
Uprostřed kostry vírníku by byl rámeček, který bude zpevňovat trup a bude pevným základem pylonu. V něm by byly 4 uhlíkové tyčky průměru 6 nebo 7 mm (jako jsou aktuálně na platformě). Ty povedou do druhého rámečku. V rámečcích budou zalepeny. Skládání bude probíhat tak, že se tyčky prostrčí ze spodní strany do horního rámečku. Tím bude skládání snazší než u pylonu TF-G1.
Do horního rámečku budou zašroubovány 4 silentbloky, které budou fungovat jako odpružení/odvibrování pylonu. Ovládací prvky budou z důvodu tuhosti řízení v horní části rotorové hlavy.
Horní část ještě nemám přesně promyšlenou. Ale mělo by to vypadat tak, že bude co nejnižší a nejkompaktnější. Stále se počítá s uspořádáním serv na boku. Protože to snižuje podélnou plochu pylonu a zároveň tuhost řízení. V této části bude také airspeed senzor, který může být nyní širší tak, jak potřebujeme (@JanKott #16).
Také jsem přemýšlel o rotorové hlavě založené na kulovém čepu. Ale s tím si nejsem jistý.
Další otázka je implementace trhacího pylonu. Nabízí se několik řešení. Nejvíce se mi líbí, že by se vytrhly silentbloky v nějakém definovaném - oslabeném místě. (I tak se rotor má prioritně trhat v listech #75 popř. domku ložisek rotoru #69 :smile: )
Očekával bych, že by se těmito změnami zvětšila pevnost celé konstrukce.