MS Word often shows wrong context for error

Sámis gávdno juoga mii sulastahttá girjjálašvuođa árvvoštallama. Ellen Marie Vars «Kátjá» romána omd. lea maŋemuš jagiid ožžon stuorámus fuobmášumi go oppa njeallje árvvoštalli čálle girjji birra. Ieš guđet sivain sii dadjet girji lei buorre ja čálli lei čeahppi, muhto dattege – dađe čiekŋaleabbo girjjálašvuođa árvvoštallamat gal eai lean. Dát árvvoštallan lea buorre ovdamearkan diekkár čuoččuhussii. «Jo girjji vuosttas siiddu logadettiin badjána millii mot/movt duot rohkkes Láhpoluobbala gollenieida čálligoahtá jo álggus maid son buoremusat dovdá, namalassii: luonddu ja čakčabiekkaid garasvuođa birra.» (Sámi Áigi, 20.b. guovvam. 1987.) Árvvoštalli resymere dasto sisdoalu (40% čállosis), maiddái soames ovdamearkkaiguin (oanehis sitátaiguin), ja geavaha loahpa kommenteret romána giela. Dás daddjo omd. ahte «-giellaárvu lea syntáktalaččat ja sátneriggodaga dáfus njunušjin.» [109] Berre gal namahastit ahte árvvoštalli parantesa siste dadjala ahte ii sutnje gula sisdoalu veardidit. Ja dasto berre dás daddjot ahte árvvoštalli goit rábmo, ii dušše čálli, muhto maiddái girjji – ja dalle várra giellaeavttuid vuođul. Vaikko vel čájehuvvon árvvoštallama ii gohčodivčče girjjálašvuođa árvvoštallamin, de dat goit muitala ahte sámi girjjit árvvoštallojit sámi mediain. Árvvoštallamiid dárkileabbo guorahallan nuolaha gal eatnašid oalle álásin mii guoská árvvoštalliid dieđuide girjjálašvuođa ja girjjálaš proseassaid birra. Árvvoštallamat leat dadjat dušše subjektiivvalaččat, ja dovdduide vuođđuduvvon – ja eai buot áiggiid dalle ge doarvái bures ággaduvvon go omd. ii čielgga manne liikui dahje ii liikon girjái. Árvvoštallan sáhttá de šaddat dušše árvvoštalli sátnestoahkamin girjjálašvuođa árvvoštallama haga. Ieš árvvoštallan šattai goit čálusin mii lea fas ovdamearkan sámi girjjálašvuhtii ja man fas sáhttá ja oažžu árvvoštallat eavttuiguin ja gaskaomiiguin mat dasa gullet. (Mun geavahan dás sáni eaktu/eavttut gokčat dárogielat sáni «kriterie».) Árvvoštallanvuogit

Girjjálašvuođa árvvoštallama historjjás diehtit ahte leat iešguđet árvvoštallanvuogit geavahuvvon. Dávjá leat ovtta vuogi hutkit ja geavaheaddjit garrasit čuoččuhan ahte eará vuogit eai leat duođalaččat ja anulaččat, earret vuohki man sii ovddastit. Nu lea maŋŋa máilmmesoađi nu gohčoduvvon anglo-amerihkalaš New Criticism leamaš garra váikkuheaddjin, man sadjái fas odne lea poststrukturalisttalaš vuohki alcces čorgen saji, man dieđusge lea maiddái ideologalaš árvvoštallanvuohki garrasit váikkuhan. Dattege namahuvvojit omd. dážas eanaš árvvoštallit áviissain odne dábáleamosit imprešonisttalaš árvvoštallin. Nu maiddái gohčodivččii erenoamážit eanaš sámi árvvoštalliid.

[110] New Critisism New Critisism váldobáhkun lea ahte dušše teaksta mii lea almmuhuvvon, lea mas galgá beroštit. Buot eará ja olggobeale dieđut hehttejit teavstta áddet. Guhkkin eret lea dárbu diehtit čálli birra maidige, dušše dohkkeha gal ahte čálli dat lea gii lea teavstta buvttadeaddji. Dasto lea teaksta dahje girji dáiddabargu seammá láhkai go eará dáiddabarggut. Dán dáiddabarggus lea giella dáidaga materiála. Girjjálaš dáiddár bargá seammá láhkái go omd. govvadáiddár ja musihkkakomponista. Son bardá ja bargá osiid oktii, son komponere, divoda ja sirddaša teakstaosiid dassá go lea duhtavaš bargguin. Barggu loahppaboađus lea čielggas easkka go buot sániid lea ožžon sadjái. Aidna maid New Critisism árvvoštalli dohkkeha lassin almmuhuvvon tekstii go árvvoštallá, lea lohkki iežas oasálastin. Lohkamii, ja teavstta áddet, ii dárbbaš lohkki eará go su iežas vásihusaid. Muhto dattege, oaivvilda dát árvvoštalli, lea mearri mo logat, go teakstaáddejupmái ii gávdno go áidna rivttes vástádus. Goas dán vástádusa gávdná, dan ii sáhte gal dutnje oktage vástidit.

Biográfalaš vuohki New Critisism árvvoštallanvuohki lei uhcit eanet reakšuvdnan biográfalaš árvvoštallama vuohkái. Biográfalaš árvvoštallan bijai fas deattu čállái ja tekstii. Dát árvvoštallanvuohki bargá čálli ja su girjjálaš barggu oktavuođaiguin. Nu dadjá ge dát vuohki ahte girjjálaš bargu lea duođaštus čálli eallima birra ja buvttadus čálli eallimis. Dalle gávdná maiddái čálli eallimis čoavdaga su teavstta áddet. Dás fuobmá ahte go NC vuohki bidjá deattu teavstta ja lohkki gaskavuhtii, de deattuha biográfalaš vuohki fas čálli ja teavstta gaskavuođa.

Imprešunisttalaš vuohki Nubbi árvvoštallanvuohki mii deattuha teavstta ja lohkki gaskavuođa, [111] lea maid gohčodit namahuvvon imprešonisttalaš vuohkin. Dán árvvoštallanvuogis eai leat njuolggadusat. Das ii leat makkárge systema. Árvvoštallan lea subjektiivvalaš dan láhkái ahte lea árvvoštalli iežas reakšuvdna dahje dovdu teavstta hárrái mii lea njuolggadussan árvvoštallamii. Dávjjimusat lea dovdu ahte teaksta lea buorre dahje lea heittot. Árvvoštalli dađistaga fuomášumit teavstta hárrái leat mat muitaluvvojit. Teavstta sisdoalus árvvoštalli muitala oasážiid oanehaččat iežas sániiguin, ja árvvoštalli lea válljen iežas oaivila mielde heivvolaš teakstaoasážiid maid geardduha, sitere. Árvvoštalli lohkanvásihus lea dehálaš. Árvvoštalli ággada dasto girjji buorre- dahje heajosvuođa čilgedettiin lohkanvásihusas. Vásihus sáhtii de lean gelddolaš, somá, dahje miellagiddevaš, ja dahje čálli giellageavaheapmi bohciidahtii duon dahje dán dovddu teavstta hárrái.

Ideologalaš vuohki Áibba eará vuohki lea ideologalaš girjjálašvuođa árvvoštallan, masa marxisma vuođđojurdagat leat vuođđun. Vaikko vel das eai leat lohkkajuvvon gaskaoamit, bistevaččat mearriduvvon árvvoštallan-modeallat, de dattege lea ideologalaš vuohki váikkuhan otná girjjálašvuođa árvvoštalliid. Bistevaččat mearriduvvon árvvoštallan-modeallat livčče marxisma vuođđojurdaga mielde veadjemahttun, go dan vuođđojurdaga mielde ii sáhte maidige áddet ja čilget dohkálaččat, beroškeahttá geahččalit áddet ja čilget ášši oktavuođa servodahkii oppalaččat. Servodaga historjjálaš ovdáneapmi lea ealli proseassa mii ii goassige bisán, ja girjjálašvuohta lea oasáš servodagas man dieđusge sáhttá ja ferte sierralaččat meannudit, muhto ii oaččo vajáldahttit oktavuođa servodahkii ja servodathistorjái muđuid. Girjjálašvuhtii sáhttá de bidjat gáibádusa, dahje dan árvvoštallat mihtuin man bures dat čuvge lohkki, man bures veahkeha olbmuid joksat alit dási dihtomiela servodateallimis.

[112] Strukturalisttalaš vuohki Strukturalisttalaš vugiin fas ii árvvoštala teavstta. Nu mo ieš juo namahus geažida, de strukturalista dutká muitalannjuolggadusaid ja oaivilstrukturaid. Dáinna vugiin gáržžiduvvo muitalus vuođđoelementtaide. Juohke teavsttas lea váldopersovdna, subjekta. Dasto lea sus vuostálasti. Dát leaba vuođđodeaddji vuostálasti párra. Teavsttas sáhttet leat eambbo dákkárat. Vuohki čuoččuha ahte buot teavsttat leat muitalusat mat doibmet árbevirolaš máinnasin, gos teavstta váldopersovdna livččii juoga nu guvlui rahčamin. Váldopersovnna vuostálasti hehtte dahje caggá su rahčamušaid. Árvvoštallamiid logut

Mii máhccat de fas sámi girjjiid árvvoštallamiidda, ja čájehan dasto vuos muhtun nummiriiguin ahte sámi girjjit goit árvvoštallojit. Maŋemuš vihtta jagi, 1986 gitta 1991 rádjai, leat boahtán olggos sullii 50 sámi čáppagirjjálašvuođa girjji, oktan mánáid- ja nuoraid-girjjit. Seammá áigodagas leat buohkanassii 20 girjji (40%) árvvoštallojuvvon guovtte váldo sámi preantamediain, namalassii Sámi Áiggi áviissas ja Samefolket áigečállagis. Dát leat dušše sámegielat girjjit ja leat sámegillii árvvoštallojuvvon. Veardidit sámi girjjálašvuođa eará davviriikkaide omd. jahkásaš girjelohkui, dahje man galle girjji árvvoštallojit, ii leat nu mávssolaš. Dattege heive dás namahastit ovdamearkan ahte Danmárkkus bohte 1977 olggos sullii 8.000 ođđa girjji. Dáin ledje 6-700 čáppagirjjálašvuođa girjji, ja dáid gaskkas fas 300 ollesolbmuid girjji. Guorahallan muitala maiddái ahte 35% buot ođđa girjjiin árvvoštallojuvvojedje áviissain. (Jon Chr. Jørgensen: Vurderinger i litteraturanmeldelser. Litterær værdi og vurdering, Dines Johansen … Odense 1984, s. 227.) Earálágan ovdamearka dážas, gos okta árvvoštalli lea viđa [113] jagis, 1985-1989 rádjái, árvvoštallan eambbo go 60 girjji guovtte dáži áviisii, eambbo go 12 girjji jahkásaččat. (Øystein Rottem: Fantasiens Tiår. Et utvalg litteraturkritikk 1980-1989. Aschehoug 1990.) Dážas bohte dieid jagiid gaskamearálaččat olggos jahkásaččat gaskal 2 ja 3000 girjji, badjelaš njealját oassi čáppagirjjálašvuođa ja mánáid- ja nuoraidgirjjit. Vissis lohku man olu dáin leat árvvoštallojuvvon áviissain ja áigečállagiin, ii gávdno, muhto árviduvvo ahte sullii goalmmát oassi ođđa girjjiin leat árvvoštallojuvvon mediain. (Den Norske Forleggerforening.) Sullii seammá viđa jagis, 1986-1991 rádjái, bohte Sámis olggos, nu mo namahuvvon 50 čáppagirjjálašvuođa girjji, ja 20 girjji leat árvvoštallojuvvon, 4 girjji jahkái. Dušše moadde girjji leat eambbos go okta árvvoštalli árvvoštallan, Ellen Marie Vars romána Kátjá eanemusat, njealje gearddi. (Gáldu: Sámi Áigi 1986-1991 ja Samefolket 1986-1991.) Namahuvvon nummirat čájehit ahte ii sáhte árvvoštallamiid logu sivas rámidit sámi girjjálašvuođa árvvoštallama. Jahkásaččat eai boađe nu galle sámi čáppagirjjálašvuođa girjji olggus, de vuorddášsii ahte sámi mediat nagudivčče eambbo. Dás ferte gal namahit ahte muhtun sámi mediat leat viššsaleappot dieđihit ahte girji dahje girjjit leat ilbman go dáid árvvoštallat. Goappašagat ovdalis namahuvvon preantamediat geahččaleaba juoba ođasdieđuiguin muitalit lohkkiide ahte ođđa girji lea ilbman. Ammal dalle váilevaš kvantitehta dásse kvalitehtain? Go nu moadde girjji bohtet olggos, ja nu hárve árvvoštallojit, de dalle várra lea árvvoštallama dássi, kvalitehta, áibba eará, ja alit dásis? Muhto nu ii leat dilli odne, maid ovdalis lean ovttain ovdamearkkain geažidan. Lea bat geatnegasvuohta árvvoštallat?

Dán oktavuođas dáidá ohcaluvvot čiekŋaleabbo digaštallan, ahte lea bat sámi áviissaid, áigečállagiid ja radioid geatnegasvuohta árvvoštallat sámi girjjiid. Dan digaštallama in daga nu [114] viidát. Dás fuobmášahtán ahte sámi mediat han goit orrot geahččaleamen girjjiid árvvoštallat, ja dáiddda bissehan dás fuobmášumi. Jos olggosboahtán girji ii árvvoštallojuvvo mediain, lea dieđusge dat ge árvvoštallan. Girjái ii leat beroštupmi. Muhto ii dát dárbbaš mearkkašit ahte girji lei heittot. Sámis, eambbo go sápmelaččaid siidaguimmiin, muitala dát eambbo girjjálašvuođa árvvoštalliid ja mediaid birra, go sámi girjjálašvuođa birra. Girjjálasvuođa dutki John Chr. Jørgensen dadjá omd. ná: «Girjeárvvoštallan lea soames lágan ođasdoaibma. Dát vuolgá oppaáiggi (áviisa-)doaimmahusa uhcit eanet dihtomiela mearrádusain. Girji galgá gávnnahuvvot árvvolažžan árvvoštallojuvvot, ovdal go doaimmahus dáhttu árvvoštalli bargagoahtit.» (Litterær værdi og vurdering, Odense 1984, s. 230.) Sámis mielddisbuktá goit dat jos áidna sámegielat áviisa, man dal de sivas, ii ane sámi girjjálašvuođa nu mávssolažžan ahte bijašii dasa eambbo saji, omd. girjjiid árvvoštallamiidda, de ii leat sámi girjjálašvuođas, ja sámi girječálliin, doaivva joksat lohkkiid. Lohkkiid haga ii doaimma girjjálašvuohta. Girjjálašvuohta báhcá dalle moadde dutki háldui, ja moadde ealljáris lohkki lusa. Ođđa lohkkiid dat ii gávnna. Dilli lea odne nu ahte jos dihto ášši birra ii beakke makkárge sáhka, áviissain, radios dahje televišuvnnas, dan áššái maid it buoril oaččo olbmuid beroštumi. Die lea eahpitkeahttá maiddái sámi servodaga dilálašvuohta odne, seammá go eará davviriikkalaš servodagain. Man láhkái sámi mediat doibmet girjjálašvuođa ektui, dan gažaldaga gullá eará guorahallamiin vástidit. Árvvoštallama árvvoštallan

Mun čájehin álggus ovdamearkka man in háliidan namahit girjjálašvuođa árvvoštallamin. Mun galggan dás maŋŋelis čájehit ovdamearkkain mo sámi girjjálašvuođa árvvoštallan berrešii leat. Muhto dieđusge eat guođe bahá ovdamearkka ge, go dát ge lea erenoamáš buorre gaskaoapmi dan pedagogihkkii. Lohkki fuobmá ahte ovdamearkkaid geavahettiin guođán namaid, gii árvvoštalli lei, go dát sáhttá mu oavila mielde hehttet fuobmát váldoášši, namalassii árvvoštallama sisdoalu.

Biográfalaš dieđut váilot Davviriikkalaš girjjálašvuođa árvvoštallamis lea odne oalle dábálaš ahte árvvoštalli geavaha oalle olu saji čállái, ii dušše biográfalaččat, muhto ieš čálli ohcaluvvo čálli teavsttas dahje girjjis. Dien láhkai sáhttá árvvoštalli leat geahččaleamen gávdnat ja čilget lohkkiide čálli áigumuša teavsttain. Go son mahkká diehtá makkár oaivilat čállis leat, omd. politihkalaš áššiin, de diehtá maid lea čálli vikkaheamen. Dalle ferte šaddat nu ahte girjjálašvuođa digaštallamiin šaddá eambbo sáhka čállis go divttas. Jos dal vel Sámis leat sullasaš dilit go davviriikkain muđuid, de fuobmá árvvoštallamiin goit ovtta erenoamáš ášši mii earuha sámi árvvoštallamiid omd. dáža árvvoštallamiin. Girječálli birra, ja su ođđa girji ovddeš bargguiguin veardádallon, gávnnat hárve sámi árvvoštallamiin. Čiekŋaleabbo dieđu go ahte gos čálli lea riegádan ja gos ássá, gávnnat hárve. Oalle dábálaš lea dákkár diehtu lohkkái: «Mus eai leat obanassii sánitge rámidit nn čehppodaga, dajan dušše ahte áŋgirit ja čeahpit gultturbargi ii gávnna ohcaminge.» (Samefolket 1/89, s. 92). Fuobmá maiddái dán čállosa ovdamearkka vuosttas siiddus: «- rohkkes Láhpoluobbala gollenieida …» Čállái báhcá goit rápmi, jos dal ii čiekŋalit ággaduvvon. Jos ohcala siva dasa ahte čálli birra leat uhcán dieđut, de vástádus dáidá leat nu álki go ahte nie šaddá lunddolaččat servodagasgos [116] buohkat dovddadit. Árvvoštalli duhtá dasto daid dábálaš dieđuide mat juo buohkain leat čálli birra. Dás han maiddái lea sáhka dušše ođđa girjjiin, ja otnáš čálliin. Ii árvvoštalli arvva lebbet dieđuid čálli eallimis omd., jos dal vel oaivvildeš ahte leat leamaš váikkuheaddji áššit čálli loahpalaš bargui, go dát sáhttet leat oalle persovnnalaččat ja dan sivas eai gula almmolašvuhtii. Sáhttá gal maiddái árvvoštalli leat oaivvildeamen ahte eat dárbbaš dárkilieabbo dieđuid go mat mis juo buohkain leat. Dán dili bahá ja buriid beliid garvván dán oktavuođas. Muhto dattege, jos vuos dieavaslaččat áigut árvvoštallat sámi girjjiid, de fertet árvvoštaladettiin maiddái ohcalit ja čállit biográfalaš dieđuid, muhto dieđusge dakkár dieđuid mat leat relevánta. Geaid luhtte čálli lea ijastallan maŋemuš jagiid, ja galle luovosmáná sus leat, eai leat eanemus relevánta dieđut. Dattege sáhttet leat čálli birrasis dakkár váikkuheaddji elementtat maid birra sáhtášii leat dehálaš diehtit. Ahte čálli eallimis sáhttet leat váikkuheaddji olbmot, dáhpáhusat ja fearánat mat leat váikkuhan su go girjji čálii, leat girjjálašvuođadiehttagis dohkkehan dutkanveara áššin. Historjjábiográfalaš árvvoštallama vuogis dát lea guovddáš ášši, earret dieđusge teaksta dahje girji maid čálli almmuha.

Teaksta-lahkaneapmi Muhto girjji birra dieđiheamis, árvvoštallamis, ii berre bidjat dušše ovtta girjjálaš prosessii losit deattu go dárbu. Dehálaš lea dán oktavuođas fuobmát ahte leat máŋga dehálaš ášši mat doibmet ovttas go galgá áddet girjjálašvuođa ja go áigut árvvoštallat dáiddabarggu, mii girji ge loahpalaččat lea. Dáža girjjálašvuođa dutki Hans Skei čállá dán láhkái: «Buot girjjálašvuođateoria, vugiid (genre) birra, girjjálašvuođa ovdáneami birra, dulkoma jna. birra, ferte váldit vuhtii gaskavuođaid mat leat dáid gaskkas: girječálli, girji, lohkki ja biras man ektui buot dáidda-barggut erenoamážit doibmet.» (Norsk Litterære Årbok 1990, s. 179.) [117] Guđemuš namahuvvon áššiin árvvoštalli de lahkana tekstii dahje girjái, lea dieđusge árvvoštalli beroštumiid duohken. Sámi girjjálašvuođa árvvoštallamis ii leat gal vel bisánan sierranaš vuohki mo lahkonit girjái. Ii leat oktage vuođđudan dasa skuvlla. Lea várra nu ahte árvvoštallan lea vuos nu nuorra ahte das ii oidno vel sierranaš vierru. Girjái lahkoneami vuogit odne leat mealgadii seammá olu go árvvoštallit. Vuhtto dattege árvvoštallamiin ahte álkimus lea čálli bokte lahkonit tekstii. Muhto dát ii mearkkaš ahte sámi árvvoštalli buvttášii biográfalaš dieđuid. Ovdalis lea juo namahuvvon guokte ovdamearkka čállidieđuide, mat maiddái leat álgoteakstalahkaneapmái ovdamearkan. Maiddái dákkár lahkaneapmi sáhttá lat álgun ja diehtun čálli birra: 1. «nn-as lea almmustuvvan vuosttas girji, … (girjenamma). Romána lokte su dalán Sámi čeahpemus čálliid gaskii.» 2. «Gii livččii gáddán, ahte nn lea maid nu čeahpes diktačálli.» 3. «Nn lea nuoladan álás.» 4. «Easkkaládje lean oahpástuvvan ođđa sámegielat girječállái ja rápmesániin dadjalan: nn lea duođaid buorre muitaleaddji ja čálli.» Ovdamearkkaid in kommentere dađe eambbo. Dát muitalit dušše oasi das mo árvvoštallit vuolggahit bargguset. Teakstalahkaneapmái ii bija makkárge norpma. Dása leat, nu mo namahuvvon, árvvoštalli dábálaš beroštumit dávjjimusat njuolggadeaddjin. Doivvošin dušše ahte ii bázášii guorusin spiikkár maid árvvoštalli álggos časká seaidnái, ahte dasa heŋgestivččii juoidá eambbo go maid odne gávdná árvvoštalliin. Ahte čálli ovddit bargguid lea miellagiddevaš ja dehálaš veardidit ođđa girjjiin ii dárbbaš eahpidit. Girjjálašvuođa árvvoštalli han galggašši fuobmát ja diehtit, buorebut go okta ge eará, mo lea omd. girječálli ovdáneapmi ovddeš čállosiid ektui. Leat go čálli ođđa barggus ovddeš temat eambbo ja čiekŋaleappot meannuduvvon omd.? Dát dieđut ge leat dehálaččat boahttevaš girjelohkkái. Dáža girjjálašvuođa árvvoštallamis omd. bidjet dása lossa deattu. Girjjálašvuođa árvvoštalli Øystein Rottem omd. hárve vajáldahttá buohtastahttit čálli ođđa girjji su ovddit girjjiiguin, jos dan oktavuođas lea juoga erenoamáš maid dieđihit [118] lohkkiide. (Fantasiens Tiår. Aschehoug 1990.) li dieđusge dušše dákkár ášši leat su dahkan odne losimus árvvoštalliid searvái Dážas. Sámis garvá dadjat juohke árvvoštalli dán tema. Dát sáhttá muitalit ahte árvvoštallis ii leat muitu, diehtu dahje beroštupmi čuovvut mielde mii dáhpáhuvvá sámi girjjálašvuođas.

Buorre ovdamearka Áibba eará lea dieđusge dát dilli jos čálli birra ii dihtto mihkkige, jos son geavaha psevdonyma, ja dasa lassin lea debutánta. Sámi Áiggi áviissas 20.1.86 árvvoštallo B. Moske diktagirji «Čalmmiid duohken šaddet máilmmit» bajilčállagiin «Rava čalmmiidat sámi lyrihkkii». Árvvoštalli dohkkeha ahte girječálli ii hálit namas almmuhit go lea psevdonymain addán olggos girjji, ja árvvoštalli duvdá eret lohkki dien temas čilgedettiin ahte dakko bokte baicce hástá čálli su teavsttaid lohkat ja doppe gávdnat juoidá dan sadjái go beroštit das gii čálii. Muhto dieđusge hástala iešalddes diekkár ášši lohkki erenoamážit. «Čálli lea dan láhkai stivren lohkki fuomáškeahttá čuovvut ulbmila vuđolaččat guoratallat teavstta. Ja dan gal dát girji gierdá. Jo vuosttas divtta rájes čielgá ahte dus lea dál gieđaid gaskkas veahá erenoamáš girji dan tradišuvnna ektui masa sámi girjelohkkit leat hárjánan.» (Sámi Áigi 26.1.86.) Árvvoštalli fuobmášahttá dasto lohkki dasa ahte čálli dattege lea dološ sámi dajahusvieruid siste ja ahte dát čálli bastá ovttastahttit sámi árbevieru ja máilbmegirjjálašvuođa, čilgedettiin oanehaččat, « – muhto seammás lávketahttet divttat sáme girjjálašvuođa «oahppásebbo» máilbmegirjjálašvuođa abstrakta dássái.» Árvvoštalli vuohkkasit bagada lohkki ahte Sámis lea girjjálašvuođa árbevierru man ii dárbbaš heahpanaddat buohtastahttit eará álbmogiid girjjálašvuođain. Sámi lohkki oahppá maiddái juoidá sámi girjjálašvuođa birra go lohká dán árvvoštallama. Dán árvvoštallis lea sihke girjjálašvuođa diehtu ja oaivilat girjji birra maid son fállá lohkkiide: [119] «– ja nu deaivilit lea čálli mottiin sániin govvidastán sihke olbmo ja su čalmmiid ahte diet divttat eanemusat muittutit juoiganpoesia dárkilvuođa diekkár áššiin. Dan dihtii lea dán oasis ge čielggas ahte leat divttat maid don logat, ja láhkáseaset leat dat duođaštussan dan riggodahkii maid juoiganpoesia-tradišuvdna mearkkaša sáme girjjálašvuhtii.» Lohkki, ja dahje dán essaya čálli, ii dárbbaš leat seammá oaivilis go árvvoštalli B. Moske diktagirjji hárrái, muhto ii dárbbaš goit eahpidit ahte namahuvvon árvvoštallama geažil lohkki ii máša, ja ferte ieš lohkagoahtit dáid divttaid, ja vaikko vel daid veardidit juoiganteavsttaide maid ieš dovdá. Nu han galggašii ge girjjálašvuođa árvvoštallan, hástit lohkki girjjiid lohkat ja fuobmášuvvot ođđa áššiide.

Bahás ovdamearka Lohkama hálu sáhttá vuosttas lohkki, namalassii árvvoštalli, čáskadit boahttevaš lohkkis jos ii máhte árvvoštallat. Dát mearkkaša ahte árvvoštalli ii ane muittus ahte árvvoštallamii, seammá go girjái maid lea árvoštallamin, sáhttá bidjat muhtin dihto gáibádusaid. Dát dihto gáibádusat de livčče muhtin lágán vuodjinnjuolggadusat maid mielde árvvoštallá. Oaivilat gal leat eanaš girjjálašvuođa árvvoštalliin, muhto hárve lea vuođđun oaiviliidda dađe čiekŋalat diehtu ja áddejupmi mas livččii sáhka, dahje mas loahpalaččat galggašii leat sáhka go girjjiid árvvoštallá. Seammá bures go buorre ovdamearkkain oahppá mo girjjálašvuođa árvvoštallan galggašii leat, oahppá maiddái bahá ovdamearkkain, goit mo ii galggašii leat. Samefolket áigečállagis nr. 5/86 árvvoštallo bálddalagaid Kirsti Paltto diktagirji «Beaivváža bajásdánsun» ja B. Moske diktagirji «Čalmmiid duohken šaddet máilmmit». Váldu, ja áidna sisdoallu árvvoštalamis lea dán guokte girjji sániid ja cealkagiid veardádallan/buohtastahttin. Motivášuvdnan buohtastahttimii [120] boahtá ovdan árvvoštallama loahpas, árvvoštalli lea duođašteamen ahte B. Moske lea plagieren Kirstti Paltto. Dása geavahuvvo eambbo go olles siidu A4 áigečállagis, dákkár ovdamearkkaide: «Paltto (s.34) «lean jápmán logiid gerddiid/…/muhto daid beivviid maŋŋá/mun lean nubbi» B. Moske (s.25) «Mun in jáme/mu luondu dušše rievdá» Paltto (s.37) «mánát sturrot/mun ieš boarásmuvan» ?? B.Moske (s.39) «Nu jođánit moai rávásmuvaime» … (s.47) /Rumaš goldná dađistaga» Paltto (s.68) «Lása guoras čohkkán/arvečalmmit ruoná ovsssiin» B. Moske (s.39) «Mun čohkkán guhká/geahčan du nahkáriid /láseguoras» Paltto (s.87) «mu suorpmaiguin násttit girdilit» B. Moske (s.56) «čiegus ávžžiin/njuolat girdilit» (Samefolket 5/86.) Bajábealde čájehuvvon ovdamearkkain (Paltto s. 68 ja B. Moske s.39) fuobmá dušše buohtastahttojuvvon linnjáin, ii dárbbaš oppa olles divtta lohkat, ahte čálliguovttos eaba leat seammá áššis čállimin, eaba ge sáhte leat seammá jurdagiid siste čáledettiin goappat divtta. Paltto sániiguin, ja divttain, lohkki fuobmášuvvo áššiide viidát – olggosguvlui, vaikko sámi álbmoga diliide. Moske fas meannuda guokte lagaš olbmo gaskavuođa. Dušše «mun» lea čálliguoktás seammá, muhto ii han eará sáni dajašii go vuosttaspersovnnas lea čállimin. Árvvoštalli diehtá goit divttaid dábálaš doaimmain, ja dain dulkonvejolašvuođaid, go namahastá Paltto divttaid resymeredettiin ahte «– Divttas leat dábálaččat eanet go okta bodni ja danin olbmot ipmirdit seammá divtta máŋggaládje.» Dien diktadulkoma dehálaš báhkuma vajáldahttá árvvoštalli su viidáseabbo [121] buohtastahttimis, go nu roastilit bidjá bálddalagaid guokte diktačálli sániid ja cealkagiid, ja vikkaha čálliguoktá divttaide vaikko seammá sisdoalu, mas de nubbi lea nuppi dušše geardduheamen eará sániiguin. Diekkár áddejumi oažžu gii dan árvvoštallama lohká. Beroškeahttá divttaid sisdoalus muđuid ja dahje čálliguoktá vejolaš divttaid áigumušaiguin, árvvoštalli čuoččuha: «Dán guovtti čállis ferte leamaš soameslágán oktavuohta čáledettiin dahje maŋŋil. Mun balan ahte B. Moske soames ládje lea ožžon dieđuid Kirsti Paltto girjji sisdoalu birra. Kirsti Paltto girjji anán dán áššis vuođđogirjin.» Dehálaš ággan árvvoštalli loahppacealkámuššii lea dat go son dovdá ovddežis Kirsti Paltto ja su divttaid, «Kirsti Paltto giela ja čállinmálle mon gal dovddan juo ovddit girjjiin.» Muhto ii dovdda B. Moske, «– ja čálli gohčoda iežas B. Moske. In dieđe gii son lea, danin go B. Moske ii leat su rievttes namma.» Cealká árvvoštalli, ja lohkki sáhtášii de dulkot árvvoštalli nu ahte dán guovtte girjjis ii leat dárbu lohkat go dan «originála», namalassii beakkán Kirsti Paltto «Beaivváža bajásdánsun». Buorre dieđusge go nu olu sadji geavahuvvo girjjálašvuhtii, muhto dieđusge livččii buoret, ja diktalohkamii ávkin, go ii leat áigumin duođalaččat árvvoštallat divttaid, ahte dát árvvoštalli lei geavahit seammá saji áigečállagis moatte diktii dien guovtte čállis, ja hástán lohkki fuobmát mo čálliguovttos meannudeaba goappatge láhkái, dahje seammá láhkái – muhto eará sániiguin – sullasaš áššiid. Nie mo diet namahuvvon «árvvoštallan» lei áigečállagis, de das ii lean makkárge mávssolaš girjjálašvuođa diehtu lohkkiide, ii ge dás leat biddjojuvvon makkárge fuobmášupmi dasa ahte maid čálliguovttos sáhttiba leat oaivvildan cealkagiiguin ja divttaguin. Ii dás leat makkárge dulkon dahje čilgen mii veahkehivččii lohkki fuobmát divttaid čiegus dieđu, ja nu dat ii movttiidahte lohkki lohkat divttaid. Árvvoštalli lea dáinna bargguin čájehan dovdameahttun- ja/ dahje diehtemeahttunvuođa girjjálašvuođa birra, ja erenoamážit [122] lyrihka birra. Soaitá seammá árvvoštalli eará bargguiguin čájehan buoret dási, mii dalle livččii dan oktavuođas vehá láivudeamen moaitámuša maid ánssáša namahuvvon heajos barggu ovddas. Árvvoštalli fáktadieđut

Dáža girjjálašvuođa dutki, ja árvvoštalli, Hans Skei, sitere beakkán eŋgelasgielat čálli ja árvvoštalli T.S. Elliot, mii sámegillii šattašiii ná: «Árvvoštallamis galgá leat álo vissis mihttomearri, mii oanehaččat daddjon galggašii leat čilget teavsttaid ja «korrigeret» (buoridit) máistaga.» («Kritikkens funksjon». Norsk Litterær Årbok 1990 (Samlaget), s. 177.) Eat mii dás digaštallagoađe máistaga, go dat várra lea dakkár ášši masa leat čadnojuvvon maiddái dovddut. Mii oažžut dohkkehit ahte ii dárbbaš leat vuosttamužžan sáhka rivttes máistagis, man mii leat ohcamin, muhto goit leat ohcamin buoret máistaga. Mas gal eat beasa eret, lea ahte jos galgat joksat dien mihttomeari, buoridit girjelohkki máistaga, de ferte girjjálašvuođa árvvoštalli sihke veardidit ja analyseret. Mis ferte leat diehtu, dát mearkkaša ahte mis galget leat dieđut faktaid birra. Girjjálašvuođa oktavuođas mearkkaša dát omd. dan ahte lea unnimus diehtu girjjálašvuođa tradišuvnnain ja iešguđet vugiin (lyrihkka, novealla, essay, romána omd.), mo girji dahje girjjit leat eará girjjiid ektui, ja mo buot lágan «koansttat» maid čálli lea geavahan, doibmet girjjis. Ovdalis namahuvvon Hans Skei čuoččuha ahte: «Jos ii leat unnimus diehtu girjjálašvuođahistorjjás viidát dulkojuvvon, ii dáidde veardádallan ja analysa leat ávkkálaš gaskaoapmin, ja vaikko vel dát eai leat árvvoštalli áidna gaskaoamit, de dat leat vuođđudeaddji ja dehálaččat.» (Norsk Litterær Årbok 1990, s. 178) [123] Árvvoštalli galgá dieđusge diehtit maid lea áigumin analyseret, ja mainna lea áigumin veardidit. Go vuos lea válljen eavttuidis, de sáhttá leat ávkkálaš lohkkái ahte árvvoštalli čilge ja ággada eavttuidis, manne vállje aiddo dan vuogi mielde árvvoštallat girjji. Dákko bokte galggašii leat vejolaš dahkat ođđa girjji dovddusin áibba eará ja áddehahtti láhkái go ovdal. Diekkár vugiin livččii árvvoštallan ávkin sihke girjái ja boahttevaš lohkkái. Jos árvvoštalli dorvvasta faktaide, faktat viidát dulkojuvvon, de son sáhttá goit fállat ávkkálaš ja riekta dieđuid girjji birra. Ja ii go leat nu ahte árvvoštallan mii lea faktaide vuođđuduvvon, lea mávssoleabbo go persovnnalaš dovdduid govvedallan, ja masa ii gávdno eará vuođđu go árvvoštalli iežas oaivvis, dahje gos dal dovdduid guovddáš leš. Nu gohčoduvvon «lassieavttut» dáidet leat dávjjimusat anus go sámi árvvoštallit leat girjjiid árvvoštallan. Dát lassieavttut leat vuosttamužžan dovddut. Girji dahje dikta lea čuohcan soames dovdduide, ja dat jáhkiha lohkki (árvvoštalli) ahte dien teavsttas ferte leamen juoga erenoamáš. Teavstta logadettiin lohkkis sáhttet leat «vuovttat ceagganan», «mojit stoagadan», «čalmmit ganjaldan», «váibmu bávččastan» ja sáhttá leat vaikko vel «suhttan» ja «mu nissonolbmovuođa nordadan». Dát ovdamearkkat leat buorit mearkan dasa, ahte jos galggašii sámi girjjálašvuođa árvvoštallama manin ge gohčodit, de bijašii dan imprešonisttalaš vuogi hiŋgalii. Ii dat várra leat nu bahás namahus, go omd. eanaš dáža girjjálašvuođa árvvoštallama mii áviissain lea odne, namahit seammá hiŋgalii. Loahpaheapmi

Ii dáidde leat vuos odne, go ain leat hárjehallamin, riekta gáibidit sámi girjjálašvuođa árvvoštalliin seammá go maid lunddolaččat dagašii davviriikkain muđuid mii guoská girjjálašvuođa árvvoštallamiid dássái. Mii fertet dohkkehit ahte dásage dárbbaša [124] oahpu, erenoamážit maiddái teorehtalaš oahpu. Buot surggiin ja dásiin Sámi servodagas rahčet odne garrasit ahte loktet máhtolašvuođa dási. Muhtun surggiin váilot oppalohkái iežamet návccat. Mii fertet dorvvastit earáide. Mii guoská giellagullevaš áššiide, nu mo omd. girjjálašvuhtii ja dan ovdáneapmái, de lea uhcán maid sámegielahis olbmot sáhttet dahkat min ovddas. Mii fertet ieža gállit luotta sámi girjjálašvuhtii, ja dan bálgá ala fertejit min maŋábeallái báhcit oidnosii dakkárat maid maŋŋá gohčoda hárjehallamin. Stuorimus erohus sámi girjjálašvuođa árvvoštallamis eará čearddaid girjjálašvuođa árvvoštallamiid ektui, omd. sámi siidaguimmiid ektui, lea dalle ahte sámi girjjálašvuohta ja árvvoštallan leat ain easkka vuolgaladdamin. Go davviriikkain lea leamaš dievaslaš girjjálašvuohta juo moadde čuohte jagi, de lea Sámis easkka odne vuosttas buolva mii duođaid vásihišgoahtá girjjálašvuođa. Dát dahká dán nuorra girjjálašvuođa oktan su árvvoštallamiin mávssolažžan ja gelddolažžan sidjiide geat dán fuobmájit, ja vulget mielde iešguđet eavttuiguin dan váikkuhit. Ja go dás lea ovdalis čuoččuhuvvon ahte ii berre bidjat menddo lossa deattu dušše ovtta namahuvvon girjjálaš prosessii (čalli, girji, lohkki ja biras), de čuovvu dás ahte dan árvvoštallamis, mii uhcit eanet válddášii vuhtii buot dieid elementtaid, das livččii dakkár árvu ahte dat bálvalivččii girjjálašvuođa buoremusat.

giellalt / lang-sme

MS Word often shows wrong context for error #44