svetlym
commented
3 years ago Informace k fondu výstřižků v MKP
Kde se fond nachází a co obsahuje?
Výstřižky máme uložené ve dvou úsecích:
Úsek pragensií (Mariánské náměstí)
- Tematické výstřižky (např. téma Mosty – Karlův most, holešovické mosty apod.)
- Personální výstřižky (již nedoplňujeme, nedigitalizujeme – obsah se týká osobností vědeckého, hudebního, společenského a kulturního života)
Úsek divadelní a filmový (Mariánské náměstí)
- Tematické výstřižky (např. téma Zkrocení zlé ženy…)
- Personální výstřižky výstřižky (již nedoplňujeme, nedigitalizujeme – obsah se týká osobností divadla a filmu)
V jakém stavu je digitalizace tohoto fondu a jaké jsou plány?
V současné době máme naskenované tematické výstřižky z úseku filmového a divadelního a z úseku pragensií. Což je zhruba 123 tis. skenů výstřižků včetně obálek. Personální výstřižky nedigitalizujeme.
V následujících letech bychom rádi naskenované výstřižky minimálně z úseku pragensií – cca 40 tis. skenů vč. obálek (24bit barva, .tiff, bez komprese) zpřístupnili v digitální knihovně Kramerius.
Jak zacházíme s nově přibývajícími výstřižky?
Nově přibývající výstřižky přibývají fyzicky do obálek. Jsou zároveň rovnou skenovány, zálohovány a archivovány. Na kopiích skenů je prováděn ořez a narovnání. Týdně přibývá průměrně 10 výstřižků.
Jak jsme dosud zkoušeli dostat výstřižky do Krameria a proč?
Výstřižky v Krameriovi by přinesly díky fulltextovému prohledávání a samotnému rozdělení do témat hodnotný obsah. Vyhledávání by mělo být možné podle: názvu, tématu; deskriptorů, hesla "výstřižky".
Z důvodu přibývání výstřižků jsme použili model periodika: obálka = ročník, obálky s výstřižky = čísla ročníku, zařazení do sekce "noviny a časopisy".
Jak fond budujeme, evidujeme a jak moc se v průběhu času proměňuje?
Výstřižky získáváme z periodik (např. úsek pragensií: Mladá Fronta Dnes, Lidové Noviny, Reflex, Respekt a z dalšího fondu MKP např. Stavitel). Fond budujeme z nových i starých časopisů. Pokud je časopis součástí fondu, ofotíme ho a z kopie vystřihujeme.
Fond nebudujeme z monografií.
Výstřižky mají analytický způsob zpracování v knihovním systému.
Jaká je struktura fondu?
Jednotlivé výstřižky jsou uloženy v papírových obálkách dle témat. Některé výstřižky mají více dílů (více stran, jsou na pokračování). Některá témata mají pod sebou více obálek – např. téma/obálka Mosty signatura PRV 15 má pod sebou další podtémata/podobálky např. Karlův most PRV 15.1. )
Jak jsou nastavena autorská práva?
Práva jsou nastavena na 70 let, dle autorského zákona (periodika).
Jaké jsou tam „háčky“?
- rozdílný způsob uložení skenů vyplývající z rozdílného způsobu uložení v knihovním systému a) úsek pragensií dle signatury, v systému lze vyhledat jednotlivé výstřižky b) úsek divadelní a filmový dle klíče záznamu v knihovním systému, v systému lze vyhledat jednotlivé obálky (témata), ne jednotlivé výstřižky
- ne všechny výstřižky jsou uloženy v knihovnickém systému
- některé obálky z úseku pragensií mají více abecední rozsah (např. C a Č v jedné obálce), pro potřeby skenování jsme rozdělili a obálku s nadpisem tématu vložili na první místo k oběma souborům
- diakritika v názvech signatur výstřižků z úseku pragensií – nastavena převodní tabulka pro ukládání skenů do struktury
- některé výstřižky mají více dílů (více stran, jsou na pokračování)
- některé výstřižky jsou dokonce větší než A3
- při kontrolách skenů se hůře odhalovaly obsahové duplicity (např. pod stejným názvem stejný sken)
erikamirova
katerinasirova
zabak
vjirousek
Na schůzce ke Krameriovi projevili účastníci zájem o vytvoření standardu pro výstřižky (viz https://docs.google.com/document/d/1AsgpkVBrX83Pi8ySUawhoc-F7AfMlVTbxqfsAY-2nTM/edit#). Toto issue má sloužit pro sběr poznatků, získání odpovědí na dále uvedené otázky apod.
Aktuálně pracuje s výstřižky MKP a používá pro ně (aby je zobrazil Kramerius) standard pro periodika- tj. strukturu jakou mají periodika s možností popisovat výstřižky jako články (možné použít i strukturu pro vícedílné monografie). Je otázka jak by měl takový standard vypadat. Jak knihovny s výstřižky nakládají, v jaké podobě je uchovat pro budoucí generace a jak je zobrazit v Krameriovi. Možná se odvíjí od záměru s jakým byly výstřižky pořizovány? Jak s výstřižky zacházejí různé knihovny? A jak se výstřižky zaznamenávají do katalogů nebo jiné knihovnické evidence?
Možné první varianty, co nás napadají:
Standard, který by umožnil popis jednoho výstřižku, tj. jednotliviny (možné následně použít např. i pro plakáty, letáky apod.). Spojení do souboru, kolekce by se pak dělo v digitální knihovně dle deskriptorů. Nevýhoda: při zpracování by se mohla ztratit informace, že nějaký výstřižek byl součástí soubor (tj. i záměr výstřižků?)
Standard, který by umožnil popsat soubor výstřižků (nemusely by náležet k jednomu periodiku). Jednotlivé výstřižky by pak bylo možné popsat také (jako je to nyní u periodik s články).
Budeme rádi za jakékoliv související úvahy, popis praxe v konkrétní knihovně, odkazy do katalogů apod.